Skip to main content
Pavlína se do Teplic přestěhovala v roce 2017 kvůli práci v salesiánském středisku. Začínala jako pedagog volného času ve středisku v Proseticích a během svého působení u salesiánů si vyzkoušela několik pracovních pozic. Nakonec zakotvila v oblasti propagace a veřejných vztahů.

Dříve jsi tu pracovala jako pedagog volného času, jak jsi se dostala k práci PR manažera?

Od doby, co jsem k salesiánům nastoupila byla mým koníčkem grafika a realizace veřejných akcí. Řekla bych, že jsem byla často v přinášení nových nápadů velmi náruživá (smích). Což zřejmě vedlo k tomu, že když kolegyně, která na této pozici byla přede mnou odcházela na rodičovskou dovolenou, dostala jsem nabídku na převzetí PR oddělení právě já. A jsem za to nesmírně ráda.

Jak vypadá tvůj pracovní den?

Je to velmi různorodá práce a každý den je úplně jiný. Mám dny, které celé strávím v kanceláři u vytváření propagačních materiálů, odepisování na e-maily a podobně. Pak jsou tu dny, kdy se ani na chvilku nezastavím, účastním se několika porad nebo schůzek. Nejraději mám dny před nějakou větší akcí, kdy jsem sice v jednom kole a dotahuju spoustu detailů, ale vím, že pak přijde den D a všechno bude klapat.

Snaží se středisko propojit PR a přímou pedagogickou práci?

Řekla bych, že určitě ano. Vzhledem k tomu, že jsem ve středisku několik prvních let působila právě jako vedoucí, vnímám jako stěžejní, abych i teď, jako PR manažerka byla v přímém kontaktu s dětmi a mládeží. Osobně jsem toho názoru, že pokud chci práci, kterou tu salesiáni odvádí přesvědčivě prezentovat a propagovat, musím jí být součástí. Takže v obou střediscích vedu několik kroužků, a jsem vděčná za to, že je mi to umožněno.

Co tě na tvé práci baví nejvíce?

Nejvíc mě baví ta různorodost. Je to práce, při které není možné zůstat stát na místě. Neustále je potřeba být „ve střehu“ a nenechat si ujet vlak, což mě vede k neustálému vymýšlení nových cest, jak činnosti střediska propagovat. Naštěstí mám skvělé kolegy, kteří pro dobré nápady taky nechodí daleko. Je to doslova práce, kde se nápadům meze nekladou.

Před několika měsíci začala rekonstrukce Živého domu, když se ohlédneš v čase, co bylo nejtěžší z hlediska PR okolo Živého domu, co jste museli řešit?

Nejtěžší bezesporu bylo dostat ho do povědomí nejen místních obyvatel. Živý dům byl od roku 1996 „zakonzervovaný“ a najednou jsme přišli my a rozhodli se do něj vrátit život. Naprosto logicky se často setkáváme s tím, že mají lidé, především ti, kteří žijí v sousedství, obavy z toho, jaký dopad bude mít otevření Živého domu pro jejich klidné žití. Pro nás je důležité být transparentní, a se všemi se otevřeně bavit o tom, že činnost salesiánů je zrovna v této lokalitě žádoucí.

Středisko taky pořádá velkou akci pro rodiny s dětmi FAMILY DAY, jak zatím probíhají přípravy na druhý ročník?

V současné době oslovujeme místní organizace, se kterými bychom chtěli na akci spolupracovat. V řešení už je také hudební produkce a zábory. První ročník měl velký úspěch, a tak je laťka nastavená poměrně vysoko. Nicméně nepochybuji o tom, že i letošní ročník bude vydařený. Oproti minulému roku by měla být více pokrytá food zóna, a i vyžití pro rodiny by mělo být obsáhlejší. Ono se to nezdá, ale ten rok vždy uteče jako voda, a 6. května je za rohem.

Jak vnímáš práci střediska z dob, kdy jsi k salesiánům nastoupila v porovnání se současností?

Vnímám neskutečný posun kupředu. Když jsem nastupovala, tak se na teoretické rovině řešili činnosti, které teď již několikátým rokem úspěšně fungují, jako například Animo. Kolegyně ze sociálně aktivizační služby odvádějí také neskutečnou práci, důkazem toho je naše zapojení se do Platformy pro včasnou péči, v rámci které realizuje projekt Klíč ke změně, který letos běží už třetím rokem. Živý dům je důkazem toho, že Teplicím skutečně máme co nabídnout, a těším se na všechno, co nám jeho otevření přinese za možnosti na další činnosti.

Čím si myslíš, že je práce u salesiánů výjimečná oproti jiným organizacím, ve kterých jsi pracovala?

Bezesporu je to práce, kterou děláte proto, že jí věříte. Všichni moji kolegové jsou skuteční srdcaři. Pracuji s lidmi, kteří tuto práci vnímají jako svoje poslání, a to dává tomu co dělají úplně jiný rozměr. Salesiánská pedagogika je specifická, co se týče přístupu ke klientům, a když tuhle práci chcete dělat, musíte to prostě dělat s láskou a důvěrou v ty, se kterými pracujete. Jestli pro své děti nechcete jen vychovatele, ale především parťáka, salesiáni jsou jasná volba.