Adresa
Zámecké náměstí 71/9
415 01 Teplice v Čechách
IČO
49087304
Bankovní spojení
Fio Banka 2600695917/2010
Další odkazy
Farnost (Wikipedie)
Kostel (Wikiwand)
Bohoslužby
Duchovní správa – kontakty
Historie kostela sv. Jana Křtitele v Teplicích
Nejstarší církevní stavbou na místě dnešních Teplic byl klášter benediktinek, postavený v letech 1156-1164 českou královnou Juditou. Jeho součástí byla románská bazilika sv. Jana Křtitele, jejíž krypta se zachovala na nádvoří dnešního zámku. Po zrušení kláštera v 15. století zanikla i bazilika a v jejím sousedství vznikl městský kostel, zasvěcený P. Marii. O jeho počátcích je málo historických zpráv, ale stál zřejmě na místě dnešního děkanského kostela, na který potom přešlo i zasvěcení sv. Janu Křtiteli. Ten stojí na románských základech a existoval už v předhusitské době. První zprávy o něm pocházejí z 30. let 15. století. První bližší zpráva o kostele je z roku 1607 o tom, že Radslav Vchynský dal renovovat farní kostel a postavit věž, dokončenou 1594. Kolem kostela se nacházel hřbitov, který se užíval do roku 1760.
Dnešní podobu a výzdobu obdržel kostel v letech 1700 – 1703, kdy byla původní stavba zvětšena na trojlodní baziliku a interiér zařízen v barokním a rokokovém slohu. Stalo se tak za hraběte Františka Karla Clary-Aldringena a stavitelem byl pravděpodobně Kristián Lagler. Dnešní kostelní věž byla dokončena až v roce 1707. V dalších letech došlo již jen k dílčím opravám kostela.
Od 90. let 20. století se prováděla celková oprava kostela. Chrám dostal novou střechu, byly opraveny krovy a kostel staticky zajištěn. Byl nově osvětlen a prostor upraven podle liturgických předpisů. Svatostánek byl přenesen z hlavního oltáře na levý postranní a dnešní obětní stůl byl vysvěcen roku 1990. Tehdy převzala duchovní správu komunita Salesiánů Dona Boska.
Popis kostela
Trojlodní bazilika z roku 1700 má pravoúhlý presbytář a hranolovou věž nad západním průčelím, dosahující výšky 35 m. Z jejího ochozu je krásný výhled na město a okolí. Na dvoupatrové kruchtě stojí varhany, které mimo bohoslužeb slouží i četným koncertům duchovní hudby. Nad zákristií, nyní používanou jako zimní kaple, je oratoř – místo setkávání farníků, zkoušek sboru Collegium hortense a tradičních adventně-vánočních výstav keramiky paní Aleny Kartákové. Na venkovní zdi jsou zachovány tři náhrobky, z nichž nejstarší z roku 1600 má český nápis, což je velmi neobvyklé, další dva jsou pak německé. Na věži kostela jsou 3 zvony, z nich nejstarší je z roku 1482 a pochází asi z původního kostela Panny Marie. Druhý je z roku 1540 a třetí největší (průměr 110 cm, výška 135 cm) je z roku 1657.
Interiér kostela
Hlavní oltář je dílem teplického mistra z doby kolem r.1730. Mohutný sloupový baldachýn, napodobení Berniniho oltáře v Bazilice sv. Petra v Římě, má 4 dřevěné točité sloupy. Před předními sloupy stojí sochy sv. Petra a sv. Pavla. Střed tvoří obraz Křest Kristův ze školy Petra Brandla, lemovaný pozlacenými reliéfy – dole Poslední večeře, na stranách výjevy z Olivetské hory. Nad sloupy je reliéf Nejsvětější Trojice se skupinami andělů dosahující výšky 12 m. Na oltářní menze je kříž, dva relikviáře a po stranách erby knížecího rodu Aldringenů, zakladatelů kostela.
Svatostánek je umístěn na oltáři Svaté rodiny v předním závěru levé boční lodi. Oltářní obraz Svaté rodiny je snad kopie obrazu Václava Vavřince Reinera.
Boční oltáře vlevo a vpravo od obětního stolu patří vlevo sv. Janu Nepomuckému, s jeho obrazem z okruhu Petra Brandla a pozlacenými reliéfy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, vpravo 14 svatým pomocníkům s hlavní postavou sv. Kryštofa, nesoucího Ježíška (obraz opět z okruhu Petra Brandla) a pozlacenými reliéfy sv. Václava a sv. Ludmily.
V levé lodi najdeme oltář sv. Kříže s plastikou krucifixu před obrazem biblické krajiny a s Božím hrobem pod menzou. V pravé lodi je oltář sv. Barbory s jejím obrazem, dalšími sochami svatých a se sochou ležícího sv. Jana Nepomuckého pod menzou.
Křtitelnice stojí v přední části pravé boční lodi. Je nejstarším předmětem v interiéru kostela a pochází z let 1511 – 1517. Je cínová se 4 reliéfy světců a latinským nápisem, že patří ke kostelu sv. Jana Křtitele. Mladší je dřevěné víko se vzkříšeným Kristem.
Pod přední částí bočních lodí se nachází vlevo hrobka rodu Clary-Aldringenů z roku 1702, kde je pohřbeno 14 příslušníků rodu. Krypta byla roku 2006 obnovena a nově vysvěcena. Vpravo je hrobka rodu Vchynských s cínovými rakvemi, kde se pochovávalo koncem 16. a začátkem 17. století.
Zpovědnice v zadní části kostela jsou novějšího původu. Socha Nejsvětějšího srdce Ježíšova v pravé lodi poblíž křtitelnice, polychromovaná, je rovněž novějšího data. Soška Pražského Jezulátka stojí v levé lodi.
Křížová cesta rozmístěná po obvodu kostela má scény vyvedeny v plastických reliéfech s polychromovanými postavami v okrasně vyřezávaném dřevěném rámu.
Varhany jsou umístěny na obou kůrech nad sebou. Jejich rekonstrukce a přestavba byla ukončena r.1976. Jsou třímanuálové s dispozicí navrženou varhaníkem V. E. Josífkem. Vznikly spojením Schiffnerových varhan ze dvou teplických kaplí.