Naléváme mladým chuť do života

“

Za lepším vzděláním
Před 8 lety k nám přišel do klubu Karel. Bylo mu 13. Moc si přál jít na učiliště, jeho rodina ale neměla peníze, aby mu to umožnila. Tedy spíše jen máma, protože jeho otec nebyl součástí rodiny. Půjčili jsme mu kolo na dojíždění do školy, zaplatili povinné nářadí a vyřídili stipendium od Člověka v tísni. Učňák úspěšně dokončil, našel si dobrou práci a dobré přátele, kteří mu jsou oporou. Má šanci na lepší život, než jaký měli jeho rodiče.

Nehledej výmluvy, proč to nejde, ale cestu, jak toho dosáhnout,Karel, 21 let

“

S pískovištěm proti šikaně
Pomoc Salesiánského střediska jsme vyhledali kvůli šikaně ve škole. Dcera si nevěřila, byla vystrašená, nechtěla chodit do školy. Etopedka s ní o problematice mluvila, hrála scénky s postavičkami (pozn. terapeutické pískoviště – metoda Sandtray), dcera s ni mohla mluvit jinak než s rodičem a myslím, že jí to velice pomohlo. Sama péči etopedky vyhledávala, protože jí to v její nelehké situaci opravdu dělalo dobře. Nakonec vše dopadlo dobře a já jsem moc vděčná, že jsme služeb střediska mohli využít.

Děkujeme moc, že tu jste,paní Alena, maminka 9leté Aničky

“

Rozvod je těžké období pro všechny
Zhruba v polovině ledna jsem se dostala do nelehké rodinné situace. Manžel se rozhodl ode mě a od dětí odstěhovat. Velmi mě to zasáhlo a byl to šok i pro moje dvě děti (syn 4,5 roku a dcera 7 let). Vše se událo téměř ze dne na den. Děti několik týdnů proplakaly a neustále hledaly odpovědi na svoje otázky. V této situaci se nám dostalo pomoci od etopedky ze Salesiánského střediska Lucie Plchotové, která s oběma mými dětmi promluvila a provedla s nimi terapii pískováním. V současné době už na terapie chodí pouze syn, pro kterého je i vzhledem k jeho povaze, situace těžší. Touto cestou bych ráda poděkovala nejen paní Lucii, ale i celému Salesiánskému středisku.

Děti několik týdnů proplakaly a neustále hledaly odpovědi na svoje otázky,paní Věrka, maminka dvou dětí

“

Nestyďte se požádat o pomoc, nemusíte na to být sami
Do Salesiánského střediska jsem chodila jako teenager. Vždycky jsem tam našla pochopení a pomoc. Proto když mě jako dospělou potkala krize, ze které jsem nevěděla jak ven, obrátila jsem se s prosbou právě na Salesiány. Musela jsem s dcerkou odejít od jejího táty, ale neměla jsem kde bydlet. Se sociální pracovnicí jsme našly byt, pomohla mi vyřídit „sociální“ dávky, výživné a svěření dítěte do péče. Postupně se učím žít sama s dcerkou a sociální pracovnice mě v tom podporuje.Teď díky sociální službě nastoupila moje dcera do školky a já se tak připravuji na novou etapu života, kdy chci konečně začít pracovat.

SASka mi dala nadějiAneta - klientka SAS, 33 let